Úvod

V první řadě je třeba říct, že v tuto chvíli není jasné, co by dohoda pro nás vlastně znamenala. V první řadě zatím není ratifikovaná a snad k tomu ani nedojde, ale i v případě ratifikace by rozhodly až úpravy našich zákonů v duchu té dohody.

Argumenty zastánců ACTA

• Asi nejčastější: Většína ustanovení je volitelná, naše zákony jsou už teď kompatibilní s povinnými částmi ACTA a nebude nutné je měnit. Když se nad tím zamyslíte, je trochu zvláštní, proč třeba hudební průmysl zuřivě bojuje za přijetí dohody, která podle nich vůbec nic nezmění. Je pravda, že spousta opatření je nepovinných (mimochodem: Hodně z nich se stalo nepovinnými poté, co byl text dohody zveřejněn). Na druhou stranu ta nepovinná opatření ukazují směr, kterým se očekává, že se ochrana autorských práv vydá. Navíc smlouva zavádí výbor ACTA, který bude podporovat zavádění těch opatření, takže se může velmi snadno stát, že opatření je sice formálně nepovinné, ale budeme tlačeni k tomu ho přijmout (například tím, že výbor ACTA bude soustavně kritizovat „nedostatečnou úroveň ochrany autorských práv“ v ČR).
  Tento bod lze shrnout tak, že pokud jde o svobodu, ACTA oproti současnému stavu nabízí podmínky „stejné nebo horší“. Pokud zastánci argumentují, že „stejné nebo horší“ může znamenat i stejné, neměli bychom zapomínat na tu část „nebo horší“.
• Nejde primárně o nás, ale o země, kde ochrana autorských práv není na takové úrovni. Pak je zvláštní, proč tu dohodu ratifikujeme my. Tenhle bod je podle mě naprostá iluze, aby to fungovalo, musely by tu dohodu ratifikovat země, kde je padělatelství nejvíc rozšířené (jako Čína), což se nestane.
• Tajné vyjednávání není nic divného, u obchodních dohod je to běžné. Jenže ACTA není obchodní dohoda (přestože to „TA“ v názvu znamená „Trade Agreement“, obchodní dohoda). Kdyby ACTA byla obchodní dohoda, žádná ratifikace by v ČR ani nebyla, protože pravomoc schvalovat obchodní dohody jsme předali do EU. Tedy obchodní dohody schvaluje jen EU. ACTA upravuje i trestní právo, právě proto vyžaduje ratifikaci i jednotlivými státy EU.

Argumenty proti ACTA

• Způsob vyjednávání. Dohoda byla vyjednávána v tajnosti, zjevně se počítalo s tím, že medializace by vyvolala odpor veřejnosti, takže byla snaha ji byrokratickým procesem protáhnout v klidu. Včetně například toho, že do projednání v Radě EU byla zařazena těsně před Vánoce na schůzku ministrů zemědělství, kde se jinak probírala témata jako možnosti rybolovu v Černém moři. Slovy J. F. Kennedyho: „Slovo "tajný" by mělo být odporné ve svobodné a otevřené společnosti. Jako lid jsme historicky a neodmyslitelně proti všem tajným spolkům, tajným přísahám a tajným jednáním.“ Není bez zajímavosti, že právě USA byly hlavní hnací síla při (tajném) vyjednávání dohody ACTA.
  Pokud se zastánci dohody tváří jako že je to normální, pak třeba rezignace europoslance Kadera Arifa na funkci zpravodaje dohody ACTA pro Evropský Parlament s tím, že vyjednávání je neprůhledné, naznačuje, že to normální není.
• Přestože žádná opatření striktně nenařizuje (jak je zmíněno výše, to ostatně bude až záležitost implementace do zákonů), pokud jde o Internet a elektronickou komunikaci, trend je jasný: Méně svobody a více cenzury. Argument, že ta opatření nemusíme přijímat, neberu; Pokud například kontroly notebooků na hranicích pokládáme za špatnou cestu, nebudeme přece přijímat dohodu tvrdící, že to je správná cesta a chlácholit se tím, že to není povinné (mimochodem, ty kontroly notebooků jsou sice nepovinné, ale není to formulované stylem „opt-in“, ale „opt-out“, laicky není to stylem „Smluvní strany mohou zavést kontroly“, ale stylem „Smluvní strany musejí zavést kontroly, ale u osobních zavazadel od nich mohou upustit“).
• Dohoda je formulovaná jednoznačně ve prospěch korporací, které žijí z prodejů licencí. Není jisté, že „zabetonování“ a zpřísňování stávajícího modelu ochrany autorských práv je správná cesta, naopak jsou indicie, že to správná cesta není (například tzv. „patent trolling“, kdy vynálezce místo aby vynález začal vyrábět, počká až totéž vymyslí někdo jiný, má s tím úspěch a pak ho žaluje o poplatky. V takovém případě stávající patentový systém, paradoxně navržený aby inovace podporoval, inovace brzdí).
  Odbočka: Úspěch „Západní civilizace“ je postavený z velké části na ekonomických svobodách a svobodném šíření a sdílení informací, což je základem inovací. Třeba v Číně to pochopili a ačkoli s politickými svobodami to nepřehánějí, mají velmi liberální přístup k autorským právům a co se týká regulace ekonomiky, mohou se soudruzi z Číny jezdit dívat do EU, jak vypadá socialismus. Na druhé straně „Západní civilizace“ nejdřív ořezala ekonomické svobody a když kvůli tomu nás země jako Čína dohánějí, snažíme se vzít si z nich příklad ořezáváním i těch dalších svobod. Mám strach, že tohle pro nás nedopadne dobře.
• Jestliže, jak tvrdí zastánci dohody ACTA, náš právní řád už je v souladu s dohodou a ty „nebezpečné“ body nebudeme muset zavádět, není důvod tu dohodu vůbec přijímat.
• Globální platnost dohody by přinesla prospěch zemím které ji vytvořily a podobný systém ochrany autorských práv už mají (hlavně USA a EU), na úkor zemí třetího světa- což jsou zároveň země, kde k masivnímu padělání a porušování autorských práv reálně dochází. Jinak řečeno: Dohodu ratifikují jen země, které už poměrně přísný systém ochrany autorských práv mají, takže je pro ně zbytečná. Naopak země, kde padělání je reálný problém, nikdo nedonutí ACTA ratifikovat.
  Tedy dohoda jako celek je zbytečná.