Na úvod poznamenám, že já sám už dlouho jako hlavní systém používám Ubuntu Linux. V souvislosti s ukončením podpory Windows XP jsem párkrát byl dotázán, na jaký jiný systém přejít.

Komu se nechce to všechno číst, může přeskočit rovnou na závěr.

Ukončení podpory Windows XP

Ještě před výběrem náhradního systému připomenu, že Windows XP i po ukončení podpory budou fungovat dál. Zejména ty, kdo mají nelegální Windows XP a kvůli WGA Notification vypnuté automatické aktualizace, nemusí ukončení podpory moc trápit; Budou mít zhruba stejně nezabezpečený počítač, jako měli doposud.

Doporučil bych ale v XP nepoužívat Internet Explorer, který tam jde nainstalovat jen v zastaralé verzi a navíc se objevila bezpečnostní zranitelnost, která pro XP už nebude opravena.

Výkon počítače

Windows XP tu s námi je přes 12 let, takže Windows XP se nachází na počítačích od naprostých vykopávek po takové, které by neměly problém s Windows 7.

Pokud počítač splňuje alespoň tyto parametry:

• Vícejádrový procesor (zhruba od r. 2005),
  
• 1-2 GB RAM nebo více,
• Grafická karta alespoň DirectX 9,

není podle mě důvod se orientovat na Linuxové distribuce „pro starší počítače” a můžete bez obav přejít například na Ubuntu 14.04 či jinou z velkých distribucí v aktuální verzi, nebo na Windows 7.

Druhou kategorii bych nazval „typický Windows XP počítač”:

• Jednojádrový procesor (Pentium 4 nebo podobný)
• 0,5-1 GB RAM,
• grafická karta integrovaná, případně velmi stará dedikovaná. 

Dalo by se říci počítače optimální pro běh Windows XP, ale s výkonem nedostačujícím na novější Windows. Těmi se chci zabývat hlavně.

Třetí kategorií jsou počíteče nesplňující ani tyto požadavky, čili počítače, kde i Windows XP sotva běžely.

Výběr Linuxové distribuce

Pro uživatele Windows XP budeme hledat uživatelsky přívětivou distribuci, u počítačů z druhé kategorie nějakou méně náročnou na výkon, u počítačů ze třetí kategorie bude nutné volit distribuce specializované pro starší počítače.

Je třeba zároveň počítat s tím, že Linux a Windows neumějí navzájem spustit program zkompilovaný pro tu druhou platformu. To znamená, že pokud program z Windows nemá i Linuxovou verzi, bude nutné ho nahradit něčím jiným. Druhá možnost je si do Linuxu nainstalovat Wine, přes které některé Windows programy spustit jdou. Ale ne všechny. Naštěstí počítače s Windows XP se většinou nepoužívají k moc široké škále činností; Všechny populární webové prohlížeče kromě Internet Exploreru mají i Linuxové verze, stejně jako další aplikace, například Skype, nebo populární přehrávač VLC. Největší problém bývá s MS Office, kde Linuxová verze není a balík Libre Office není u složitějších dokumentů 100% kompatibilní. Nicméně alespoň prohlížeče Office dokumentů (Word Viewer, Excel Viewer, PowerPoint Viewer) fungují přes Wine.

Níže uvedu mé poznatky k některým distribucím často zmiňovaným jako náhrada Windows XP.

Ubuntu

Distribuce, kterou používám jako svůj hlavní systém. Patří mezi vůbec nejpopulárnější distribuce (velká výhoda z hlediska podpory a získávání informací) a připadá mi uživatelsky přívětivé, i když uživatel Windows XP by si musel zvykat.

Hlavní problém budou hardwarové požadavky, Ubuntu distribuce dělaná pro staré počítače, Ubuntu 14.04 bych doporučil leda pro počítač z první kategorie a neměl by být na hranici uvedených parametrů (tzn. méně než 2GB RAM a starý dvoujádrový procesor nebudou to pravé). Nicméně od Ubuntu je odvozena spousta dalších distribucí, takže jsme s ním ještě neskončili.

Lubuntu

Odlehčená varianta Ubuntu, přizpůsobená pro starší počítače. Hardwarové požadavky jsou nízké, neměl by s nimi mít problém žádný počítač, kde fungovaly Windows XP.

Horší je to s uživatelskou přívětivostí. Odlehčený správce oken LXDE podle mě vypadá poměrně ošklivě, hlavní nabídka podivná- rozdělení na kategorie je nepřehledné a hlavně si v základní instalaci nemůžete nabídku nijak upravit, ani třeba přesunout program do jiné kategorie. Zato hlavní nabídka obsahuje hned tři různé příkazové řádky (Terminál, XTerm a UXTerm), samozřejmě rozházené na různých místech. V nabídce jsou kategorie „Systémové nástroje” a „Volby”, ve kterých jsou tak nějak chaoticky rozházené nástroje pro nastavení systému a ještě navíc se podobné věci nastavují na různých místech. Například parametry sítě se nastavují na dvou různých místech, grafický vzhled systému na třech. Některá nastavení se chovají neintuitivně, třeba změna základní velikosti písma změní popisy oken na liště, ale nezmění písmo hlavního menu. Další nedostatek je, že v české verzi občas narazíte na nepřeložené texty.

Doporučil bych pro počítače z třetí kategorie v případech, kdy systém bude sloužit jen jako spouštěč jedné aplikace, typicky webového prohlížeče. Tj. uživatel od systému bude chtít jen to, aby měl na ploše ikonu webového prohlížeče, na kterou po spuštění počítače klikne.

Puppy, DSL (Damn Small Linux)

Velice odlehčené distribuce s malými hardwarovými požadavky. Jejich zaměření ale není myšlené jako náhrada Windows XP. Jsou zaměřené spíš na to, že se nemusejí vůbec instalovat do počítače a umějí běžet třeba z flash disku.

Z toho pramení třeba snaha o ořezání na velmi malou velikost (DSL se vejde na 50MB!), ale v našem případě typicky není problém obětovat pár GB prostoru a není důvod omezovat možnosti systému kvůli ušetřeným megabajtům.

Ale pro počítače z třetí kategorie by mohly být fajn.

Linux Mint

V současné době nejpopulárnější distribuce. Je založená na další populární distribuci, Ubuntu. Aktuálně je dostupná verze 16 v několika variantách, ty asi hlavní jsou Cinnamon a MATE. Není to sice distribuce navržená přímo pro starší počítače, ale hardwarové požadavky jsou poměrně nízké. Zde nastává první zrada, varianta Cinnamon vyžaduje 3D akcelerovanou grafickou kartu, což není zmíněné v hardwarových požadavcích ani při instalaci. Pokud máte starší počítač s integrovanou grafickou kartou, instalace proběhne úspěšně, ale poté se systém správně nespustí.

Varianta MATE funguje i s integrovanou grafickou kartou a celkově by měla mít o něco nižší nároky.

Uživatelská přívětivost mi přišla velmi dobrá. Uživatelská zkušenost je asi nejbližší k Windows XP z vyzkoušených distribucí. Prostředí se podobá tomu z Windows XP, klasická lišta a hlavní menu. Menu se trochu inspirovalo nabídkou Start z Windows 7, lze zobrazit oblíbené aplikace, všechny aplikace, nebo vyhledávat psaním. Celkově mi to přišlo dobře použitelné, nebyl problém najít to, co jsem chtěl. Třeba pro srovnání s Lubuntu, kde nastavování systému znamenalo víceméně pokus-omyl vybírat položky z kategorií „Systémové nástroje” a „Volby” (třeba barevné téma oken nastavuje „Openbox settings”- podotýkám v české verzi systému), v Linux Mint je jeden Ovládací panel a na něm ikony podle toho, co chcete nastavit- opět se to docela podobá světu Windows.

Závěr

Jako náhradu za Windows XP, pokud ten počítač není vyložená vykopávka, bych doporučil Linux Mint. Je poměrně uživatelsky přívětivý a uživateli přecházejícímu z Windows připraví méně šoků, než některé jiné distribuce. Zároveň hardwarové nároky nejsou nijak vysoké. Pokud máte slabou (integrovanou) grafickou kartu, volte variantu Linux Mint MATE.

Výkon jsem otestoval na počítači s procesorem Pentium 4 / 3 GHz, 1 GB RAM, integrovaná Intel grafická karta a systém fungoval přijatelně. Je možné ve VLC plynule přehrávat HD-ready video (720p, víc jsem nezkoušel), YouTube videa při roztažení na celý monitor šla většinou plynule v 480p, někdy v 720p. 1GB RAM vypadalo jako dostatečné množství, když počítáte s výkonem počítače a máte otevřené maximálně tak dvě-tři aplikace současně a maximálně několik stránek naráz v prohlížeči.

Úzkým hrdlem se zdál být procesor, jeho vytížení bylo poměrně vysoké. Asi by pomohla nějaká lepší grafická karta, která by procesoru ulehčila třeba s přehráváním videa.