„Ajťák“ Joker, osobní stránky

Nacházíte se v části webu: Hlavní stránka › Zápisník

Problém osoby blízké

napsal Joker, 9.2.2009 0.14:16, naposledy upraveno 9.2.2009 0.23:54

Poslanecká sněmovna začala jednat o novele zákona o silničním provozu (změny v novele). Krom změn jako možnost značkou zvýšit povolenou rychlost i mimo obec, povinnost mít reflexní doplňky při nouzovém stání mimo obec, povinný psychotest před znovuzískáním "vybodovaného" řidičáku nebo zákaz předjíždění v křižovatce obsahuje nový odstavec 3 paragrafu 10:

Provozovatel vozidla nebo jiná osoba, které provozovatel vozidla nebo jiná osoba svěřila vozidlo, (...), jsou povinni na výzvu (...) sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; na sdělení těchto skutečností se nevztahuje právo odepřít vysvětlení nebo odepřít výpověď podle jiného právního předpisu.

Novinkou je ta část za středníkem, prezentováno jako "odstranění mezery v zákoně" a "řešení problému osoby blízké".

Přitom žádná "mezera v zákoně" nebo "problém osoby blízké" neexistuje.

Představte si klišé z americké detektivky nebo akčního filmu- policista konečně zpacifikuje padoucha, nasadí mu želízka a... odrecituje mu jeho práva:

Máte právo nevypovídat. Pokud se ho vzdáte, vše co řeknete...

Ta recitovaná práva jsou součástí pátého dodatku ústavy USA a Američané je mají už od roku 1791. Pátý dodatek ovšem vpodstatě rozpracovává právo na spravedlivý soud, dané už Velkou listinou práv a svobod (Magna charta libertatum) z roku 1215, jde tedy o velmi stará práva, uznávaná vpodstatě v celé západní civilizaci.

Jelikož součástí "západní civilizace" je i naše republika, najdeme právo nevypovídat i v Ústavě ČR. Konkrétně článek 37 Listiny základních práv a svobod:

(1) Každý má právo odepřít výpověď, jestliže by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.

Žádná mezera v zákoně, jde o jedno ze základních práv, garantovaných Ústavou. V Ústavě to sice je pro trestné činy, ale jelikož přestupky jsou méně závažné než trestné činy, logicky je stejné právo i u přestupků.

Dále, pokud se zamyslíme- kdo typicky řídí soukromé auto? Obvykle jeho majitel, případně rodinní příslušníci. Při výpovědi ohledně přestupku by pak majitel musel udat sám sebe, nebo své blízké. V tom případě ale odepření výpovědi není žádné zneužívání zákona.

Jediné, co možná nastává, že hodně lidí lže o "osobě blízké", když ve skutečnosti řídili sami. Což je ovšem úplně zbytečné, jelikož podle zákona nemusejí vypovídat ani sami proti sobě- což je varianta, o které zhusta média a úřady taktně mlčí.

Tedy: Nevypovídat sám proti sobě a proti svým blízkým není mezera v zákoně ani zneužití zákona, ale jedno ze základních práv garantovaných Ústavou ČR. Problém leží úplně někde jinde: Spousta úřadů a navázaných soukromých firem je v situaci, že by si rádi vylepšili obecní (případně osobní) rozpočty a díky automatickému měření rychlosti jsou schopní generovat spousty přestupků... ale naráží na to, že je nelze dokázat konkrétnímu pachateli, pokud se tento sám nepřizná, nebo ho někdo neudá.

A všimněte si, že počátky "problému osoby blízké" korespondují s rozmachem měření rychlosti za účelem vybírání pokut (a související instalaci radarů na místa, kde se vybere co nejvíce peněz). Předtím problém nebyl- za radarem obvykle stál policajt s plácačkou a pak nebylo nutné ani nikoho předvolávat. Jenže to tam musel být ten policajt, že, nestačilo, aby pokuty kasírovali nějací soukromníci, s obcí se pak rozdělili a oficiálně se řeklo, že to je "v součinnosti s policií". V novém systému ale vznikla ale dvě slabá místa: na jedné straně k usvědčení přes automatický radar je nutná spolupráce pachatele (tj. aby se přiznal) nebo alespoň majitele vozu, na straně druhé hodně hodně lidí vnímá umisťování radarů za účelem kasírování pokut jako svinstvo a odmítá spolupracovat (a další nespolupracují prostě aby se vyhli trestu).

No a tak přichází úprava: při určení pachatele přestupku bude majitel vozu povinen vypovídat i sám proti sobě a proti svým blízkým. Je to podivné nařízení- vznikla by naprosto absurdní situace, kdy řidič vyšetřovaný kvůli přestupku má méně práv, než třeba někdo obviněný z vraždy.

Navíc je zajímavé zneplatnit "právo odepřít vysvětlení nebo odepřít výpověď podle jiného právního předpisu"- což jsou dvě věci: právo "odepřít vysvětlení" dává §60 zákona o přestupcích, právo "odepřít výpověď" dává výše zmíněný článek 37 LZPS. Docela kuriózní situace, sám autor nenašel dost drzosti, aby do poznámky dal jako "jiný právní předpis" Ústavu, takže tam je jen ten paragraf zákona o přestupcích (který se ale týká jen "odepření vysvětlení", ne "odepření výpovědi"). Samozřejmě ale Ústava je víc než zákon, takže zákonem nelze zrušit ustanovení Ústavy. Proto bych očekával, že kdyby tohle náhodou prošlo, zruší to ústavní soud.

Závěr: Tím se nechci zastávat "silničních pirátů", ale přijde mi nemyslitelné rušit základní lidská práva jen z důvodu, že úřadu se nechce zabývat dokazováním přestupku. Jsem zvědav, kdy přijde další fáze- až totiž všichni budou buď místo odepření vysvětlení podle přestupkového zákona odpírat výpověď podle Ústavy, nebo všechny přestupky bude páchat Ivan z Vladivostoku a podobně, vznikne vpodstatě stejná situace jako dneska. A čekám, že nakonec úřady dojdou k tomu, že vůbec nejjednodušší by bylo se nějakým dokazováním vůbec nezatěžovat a prostě někoho "prohlásit vinným". Třeba majitele vozidla. Hlavně, když "někdo" zacvakne pokutu, že.


K tomuto příspěvku nejsou žádné komentáře

Přidat nový komentář